Základní informace o městě a okolí

Mělník je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe u soutoku s Vltavou, historické centrum se rozkládá na opukové vyvýšenině obtékané ze severovýchodu potokem Pšovkou. Město má přibližně 20 tisíc obyvatel.

Toto starobylé královské věnné město se jako centrum zemědělského kraje proslavilo především pěstováním vinné révy a každoročně pořádanou slavností vinobraní.

Působivou a zdaleka viditelnou dominantou města je zámek a věž chrámu sv. Petra a Pavla.

Návštěvníky Mělníka přitahuje pohled ze zámecké vyhlídky, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp a České středohoří.

Město nabízí kromě historických památek široké možnosti kulturního a sportovního vyžití.

K velmi vyhledávaným oblastem Mělnicka patří romantické Kokořínsko – nádherná příroda, pískovcové skály a gotický hrad ze 14. století.

---

Zámek Mělník

V Zámku Mělník, pobývalo 23 českých kněžen a královen, jenž je prastarého šlechtického rodu Knížat z Lobkowicz. Původní královský zámek jménem Pšov byl postaven na vinohradu nad soutokem Vltavy a Labe, s výhledem na posvátnou horu Říp, a je tedy po více než deset staletí jedním z nejdůležitějších historických symbolů Čech.

Dle Kosmovy Kroniky české provdal poslední kníže Pšovanů Slavibor svou dceru Ludmilu za českého knížete Bořivoje. Dle legend zde pak kněžna Ludmila často pobývala a vychovávala i svého vnuka Václava, který tu pěstoval vinnou révu. O svatém Václavu vyprávějí lunety od českého malíře Karla Škréty v I. i II. patře zámku.

Karel IV. vyhlásil Mělník za královské věnné město s řadou lén a zasloužil se také o rozvoj vinařství na Mělnicku, když dovezl vinnou révu z Burgundska. Poslední Karlova manželka, Eliška Pomořanská, sídlila na Mělníce až do své smrti roku 1393.

Poslední černínská dědička panství, Marie Ludmila, se roku 1753 provdala za Augusta Antonína Josefa (Eusebia) Lobkowicze. Od té doby vlastnila Mělnická větev rodiny Lobkowiczů zámek až do roku 1948 a v roce 1992 jí byl opět navrácen.

Na zámku byly koncem 19. století instalovány vzácné obrazy a mobiliář z lobkowiczkých sbírek a bylo v něm založeno vinařské muzeum.

---

Historie města Mělník

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky o této oblasti pocházejí z 9.století, kdy se zdejší kmen Pšovanů připojil k českému knížectví rodu Přemyslova sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Starý dřevěný Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denárky s nápisem Emma regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25.listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s Pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15.století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547.Císař Ferdinand I. zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře….

Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu sv. Ludmily a na Chloumku kostel nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor…. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18.století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných le t.

Od konce 18.století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresních úřadů. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek.  V této době začal vycházet první místní týdeník.

Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů – Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny.

Ve druhé polovině 19.století na Mělníku stále vedlo zemědělství – pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol – např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách), v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

 V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo – budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě.

V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“.

Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13.5.1945 společně s vojáky sovětské a polské armády a s partyzány.

V následujícím období se rozrostl na Mělníku průmysl, infrastruktura i počet obyvatel z 12 na 20 000 obyvatel. Novým fenoménem se stal vznik a rozvoj hromadných sídlišť. V péči o památkové a uměleckohistorické dědictví lze zaznamenat nespornou aktivitu, nelze však nevidět jednotlivé, nicméně nenahraditelné ztráty. Rozvoj výroby v krajině a ve městě měl též svůj rub ve zhoršení životního prostředí. Zároveň je však zřejmé, že k plnějšímu pohledu na poslední padesátiletí historie města je potřebný určitý časový odstup.

---

Poznejte s námi Mělník a oblast Mělnicko-Kokořínsko

Město Mělník

Mělnicko-Kokořínsko

---